Lidé Pravděpodobně jedli tento 500-Pound Bird k zániku v Austrálii

Setkat Genyornis newtoni, dinosaurus-jako pták, který se potuloval po Austrálii až do asi 47,000 lety. Nelétavé ptačí druhy vážily impozantních 500 liber a měřily sedm stop vysoký. Ale nová teorie navrhuje, aby se pro hladové lidi nepodobali.

Dvě nové studie, publikované tento týden v Komunikace přírody přidali novou váhu teorii, že lidská predace naklonila váhy proti Genyornis newtoni a další velká zvířata.

Před 10 000 až 50 000 lety došlo k rozsáhlému vyhynutí živočišných druhů o minimálně asi 100 liber - společně známých jako megafauna -. Ačkoli učenci byli schopní dočasně se překrývat představení lidí k Austrálii se vzestupem míry zániku, tam je nedostatek fyzického důkazu že lidé kořistili na těchto velkých zvířatech. Jako výsledek, někteří výzkumníci pokračují argumentovat, že změna klimatu je pravděpodobný viník.

Ale tito ptáci pokládali výborná, výživná, 3,5 liber vajíčka, která pravděpodobně seděla kolem Australského vnitrozemí. To je ekvivalent více než dvou desítek slepičích vajec a poskytl přibližně 2000 kalorií energie. Skóre!

V jedné studii autoři popisují fragmenty vaječných skořápek z těchto zvířat na více než 200 místech po celé Austrálii a ukázali vzory hoření, které nejsou v souladu s požárem. Namísto toho byl na nějakém odstupňovaném vzoru hoření, jako by mušle byly roztroušeny u ohně, s jedním okrajem zuhelnatěním a ostatní zůstali většinou nespálení.

„Tyto vlastnosti jsou v souladu s lidmi, kteří sbírají jedno nebo více vajec z hnízda, dělají oheň a pravděpodobně vaří vejce,“ píšou autoři. „Ze stejného důvodu, že je možné vařit vodu v papírovém kelímku nad ohněm bez vypalování šálku, vaření vajíčka způsobem, který nezpůsobí vybuchnutí vajíčka, nebude vaječnou skořápku nabírat.“

Podobné vzory hoření se objevují na emu vejcích, které se datují do stejné éry, a lze je nalézt dnes.

Záznamy tradičního domorodého vaření vajec emu popisují relativně pomalé vaření vajec, buď zabalené ve vegetaci, nebo v horkém popelu v díře vykopané v zemi k tomuto účelu, z něhož by bylo vajíčko odstraněno a otáčeno nebo třepáno často, pak podle článku.

Časový rámec, ve kterém by došlo ke spalování vajec, koreluje jak s rozptylem lidí na australském kontinentu, tak s postupným zánikem Genyornis newtoni.

Druhá studie, s některými stejnými autory, pracovala z opačného úhlu, což přineslo váhu pozici, kterou klimatické změny ne způsobit megafaunální vyhynutí v Austrálii.

Autoři také ukazují, že období klimatických změn neodpovídá obdobím vyšších rychlostí vymírání, kdy doposud používaly aktualizované technologie k datu fosilních záznamů. Ukazují také, že lidé a megafauna se na kontinentu překrývali asi 13 500 let, což by bylo dost dlouhé na to, aby tlak na predátorství ovlivnil schopnost megafauny přežít.

„Kvantitativní modely ukázaly, že i malé skupiny lovců-sběračů žijících na obrovském kontinentu a využívajících technologií založených na kameni by dokázaly vyhladit druhy s nízkým počtem obyvatel, jako jsou například velcí savci,“ píšou autoři.

Studie, vzaté dohromady, dávají novou sílu argumentu, že lidé utvářejí krajinu, v níž žijeme dramatickými způsoby po velmi, velmi dlouhou dobu. Dokonce i řídce kmenoví lidé s kamennými nástroji by mohli být zodpovědní za zničení velkého procenta megafauny planety. Taková situace vyvolává děsivý pohled na škody, které dnes děláme planetě a jejím obyvatelům.